Každý rok se počátkem jara ozývá kacířské mumlání (přerůstající koncem jara v dobře slyšitelný šepot), že letos Festina určitě nebude, protože za prvé nebude nikdo, kdo by ji připravil, za druhé na ni nikdo nepojede a za třetí nebude nikdo, kdo by na ni dal peníze. A každý rok jsme svědky toho, jak škarohlídi zalézají do svých děr, lidé organizující Festinu již léta znovu řeknou „tak letos to dělám vážně naposledy“, zázračně se objeví tlačiči i sponzoři a Festina SE KONÁ. Ovšem letos, kdy se v novinách psalo častěji o finanční krizi než o bouřlivém životě vybraných politiků, se zdálo, že OPRAVDU nebude za co jet. Jako výchozí bod letošní Festiny byl prozíravě zvolen hrad Žebrák a Festina se snažila přežít. Naštěstí i letos se povedlo oslovit dost organizací i lidí, kteří pomohli Festinu financovat, a ona tak mohla vyrazit na svou týdenní pouť.

Již tradičně (poprvé tomu tak bylo v roce 2001) tvoří Festinu dvě skupiny. Navzdory všem škarohlídům a krizím je nás totiž pořád víc a víc, a protože nechceme z Festiny udělat celoškolní výlet, jezdíme ve dvou skupinách. Společný máme vždycky start. Tady se rozdají festinová trička (letos krásně oranžová) a nový bulletin. A hlavně tu Martin Fojtíček, otec zakladatel (tentokrát nachůdách! a v gala – kalhoty s puky, frak a cylindr, vše v černé barvě) předvede neofytům i zapomnětlivcům, jak správně řídit vozík do schodů, vozit se na něm s kopce a nevyklopit jeho majitele. Pak proběhne nikdy nekončící boj na téma oplatka versus sušenka a nakonec nás Martin všechny pokropí Dobrou vodou, abychom byli na Festině dobří (každoročně marně doufám, že mi to vydrží i déle). Po společném fotu se každá skupina, pojmenovaná podle své cílové stanice (letos skupina Rožmitál pod Třemšínem a skupina Šťáhlavice), vydává svým směrem. Protože jsem se bohužel ještě nenaučila být na dvou místech zároveň, mohu podat zprávu jen o putování skupiny Rožmitál, do které jsem patřila.

Letos měla Festina štěstí, protože jsme pořádně zmokli jen jednou (a nenaplnila se tak bezútěšná předpověď meteorologů, že vydatně pršet bude celý týden), všichni účastníci byli vesměs usměvaví, vytrvalí a v pohodě (a nenaplnila se tak tradice, že alespoň jeden blbec se na Festině vždycky najde) a každý den nás čekalo něco příjemného „nad plán.“ První den to bylo koupání na koupališti v Hořovicích, odkud jsme vystrnadili místní nácky, v neděli zas krásně staromódní pouť v Praskolesích. Hodní páni kolotočáři nás pustili na všechny atrakce zadarmo! Kdo chtěl (a chtěli skoro všichni) mohl narážet svým autíčkem do ostatních autíčkem, rozvlnit si žaludek na houpačkách, projet se s v minivláčku pro děti a zamotat si hlavu na kolotoči. Večer v Lochovicích jsme si udělali venkovní party, seděli jsme na hasičském dvoře, naši muzikanti hráli na kytary a zpěváci i nezpěváci radostně pěli. Hostomice nás sice přivítaly zimou a deštěm, ale my jsme se zahřáli při opičí dráze, vítězové posbírali ceny a poražení se mohli jít utěšit malováním na asijské lampiony přání. Když padla tma, vypravili jsme se za vesnici na louku ty svítící zázraky vypustit k nebi. Povedlo se, některé z těch lampionů alespoň chvilku úspěšně konkurovaly hvězdám. V Dobříši nás kromě volného dne čekal místní zámek (ocenili jsme hlavně jeho krásný park), pozdní oběd v tělocvičně, podávala se pizza (překvapivě hodně lidí pizzu nerado:-( Večerní diskotéka při svíčkách byla výjimečná v tom, že poprvé došel dříve dech přehrávači než tanečníkům. Tančícím však sebral vítr z plachet páteční výstup na Svatou Horu. Citlivější z nás lkali píseň „Horo, horo, vysoká jsi“ a ostatní jen tiše proklínali nápad předků postavit poutní místo úplně nahoře (nebo na hoře?). Někteří z nás (já tvrdím, že ti odvážnější, ti co šli po silnici tvrdí, že ti šílenější) to vzali zkratkou, která byla tak prudká, že jeden tlačič vozík táhl, druhý tlačil. Následovala skutečně zasloužená prohlídka svatého místa. Poslední večer jsme oslavili 17. narozeniny naší nejmladší účastnice a Martin Fojtíček nám přijel místo ukolébavky zahrát starou festinou píseň „Nemáme kartáčky na zuby.“

Festina 2009 mortua est, vivat Festina 2010!